Art Model AM 7207 Mikojan-Gurevič MiG-9 (I-210 M-82A), sovětský stíhací letoun 2. světové války

Mikojan-Gurevič MiG-9 (I-210 M-82A), sovětský stíhací letoun 2. světové války

Sériová produkce nového dvouhvězdicového motoru M-82 konstruktéra Arkadije Švecova se rozběhla v květnu 1941 v permském závodě č. 19. Jelikož měly řadové kapalinou chlazené motory rodiny AM absolutní prioritu pro masovou výrobu bitevníků Il-2, obdržely přední stíhací konstrukční kanceláře (Mikojan, Polikarpov, Suchoj a Jakovlev) vládní nařízení k posouzení zástavby vzduchem chlazeného M-82 do draků svých letounů.

První letuschopný agregát převzala OKB-155 dne 18. května 1941. Práce postupovaly natolik rychle, že již v polovině června byla dokončena výkresová dokumentace a započala stavba prvního zkušebního stroje. Teoretické výpočty předpokládaly dosažení maximální rychlosti 630 km/h ve výšce 6 500 m a 530 km/h u země. Ačkoliv původní harmonogram stanovil termín zalétnutí na 1. července, první zkušební letoun s číslem 6501 se dostal do vzduchu až 23. července 1941. V jeho kabině tehdy seděl tovární pilot Michail Marceljuk.

V důsledku evakuace závodu do Kujbyševa musely být zkoušky dočasně přerušeny. Zkušební program byl obnoven teprve v lednu 1942 s druhým zkušebním letounem číslo 6502, který pilotoval Viktor Savkin. Lety z hlediska chlazení hvězdicového motoru probíhaly bez jakýchkoliv problémů a stroj navíc vykazoval výrazně lepší vlastnosti při vybírání vývrtky než sériové letouny MiG-3. Dne 7. září 1942 byl tento druhý exemplář předán NII VVS ke státním zkouškám. Jejich výsledky však přinesly zklamání, jelikož stíhačka dosáhla rychlosti pouhých 565 km/h ve výšce 6 150 m. Vojenská komise navíc ostře kritizovala celkově nízkou provozní spolehlivost pohonné skupiny i její značně komplikovanou údržbu v polních podmínkách.

Ačkoliv typ nebyl schválen pro sériovou výrobu, bojového nasazení se nakonec dočkal. Dne 27. června 1943 byla trojice upravených strojů s čísly 6501, 6502 a 6503 odeslána k vojskovým zkouškám u 260. SAD, jež spadala pod 7. leteckou armádu Karelského frontu. V operačním nasazení letouny setrvaly zhruba rok, než byly během roku 1944 definitivně vyřazeny z důvodu mezního opotřebení draků.

Takticko-technické parametry Mikojan-Gurevič MiG-9 (I-210 M-82A)

• Délka – 8,078 m
• Rozpětí – 10,20 m
• Výška – 3,50 m
• Nosná plocha – 17,44 m²
• Normální vzletová hmotnost – 3 382 kg
• Pohonná jednotka – 1 × hvězdicový motor Švecov M-82 o výkonu 1 700 k
• Maximální rychlost – 565 km/h
• Praktický dostup – 8 700 m
• Maximální stoupavost – 896 m/min
• Dolet – 1 070 km
• Výzbroj – 3 × 12,7mm synchronizované kulomety UBS (po 200 nábojích), 2 × 7,62mm synchronizované kulomety ŠKAS (po 650 nábojích)