Arcus E2095 Wehrmacht: Die Wacht am Rhein

Wehrmacht: Die Wacht am Rhein

Německá protiofenzíva v Ardenách na přelomu let 1944 a 1945, v německé vojenské nomenklatuře označovaná jako Unternehmen Wacht am Rhein, patřila k nejúspěšnějším taktickým operacím Wehrmachtu v závěrečné fázi druhé světové války. Německé velení tehdy vsadilo vše na jednu kartu: rozetnout spojenecké linie, prorazit k Antverpám a přinutit Západ k separátnímu míru. Přísné utajení a hustá zimní mlha, která uzemnila spojenecké letectvo, umožnily dosáhnout naprostého taktického překvapení.

V počáteční fázi mohutné tankové klíny bleskově prolomily americkou obranu. K vyvolání paniky pronikli do spojeneckého týlu němečtí diverzanti v amerických uniformách, kteří ničili logistiku a měnili silniční ukazatele. Ambiciózní plán však brzy narazil na tvrdou realitu – předsunutým jednotkám kriticky docházely pohonné hmoty. Útok začal ztrácet na síle u klíčových dopravních uzlů, zejména u Bastogne, kde Američané kladli zuřivý odpor a nedovolili Němcům ukořistit sklady paliva, jež byly pro další postup nezbytné.

V tomto období byla obrněná technika Wehrmachtu standardně opatřována pískově žlutým základním nátěrem (RAL 7028 Dunkelgelb), na který se mohly nanášet nepravidelné skvrny hnědé a zelené barvy – RAL 8017 Rotbraun a RAL 6003 Olivgrün. Ke konci války se stávalo, že některé díly vozidel zůstávaly zcela bez kamufláže, pouze v původní tovární základové barvě (RAL 8012 Rotbraun).

Jakmile se počasí zlepšilo, spojenecké letectvo obnovilo svou nadvládu ve vzduchu a zdecimovalo roztažené zásobovací kolony Wehrmachtu, což postup obrněnců definitivně zastavilo. Tato masivní bitva zcela vyčerpala poslední operační zálohy Německa na západní frontě. Ačkoli měly německé jednotky zpočátku bleskový úspěch, konec třetí říše byl již nevyhnutelný.