{"product_id":"art-model-am-7206-mikoyan-gurevich-mig-23pd-soviet-experimental-stol-fighter","title":"Mikojan-Gurevič MiG-23PD, sovětský experimentální stíhací letoun STOL","description":"\u003ch2\u003eMikojan-Gurevič MiG-23PD, sovětský experimentální stíhací letoun STOL\u003c\/h2\u003e\n\u003cp\u003eZačátkem prosince 1963 schválilo sovětské vedení program vývoje nové generace frontového stíhacího letounu. Podle tehdejšího zadání vojenského letectva měl perspektivní bojový stroj vykazovat schopnosti zkráceného vzletu a přistání, aby mohl efektivně působit z poškozených betonových drah či polních letišť. Konstrukční kancelář Mikojan-Gurevič se k tomuto problému postavila rozpracováním dvou paralelních linií: první sázela na křídlo s měnitelnou geometrií (projekt 23-11), zatímco druhá rozvíjela koncepci kombinované pohonné soustavy s využitím přídavných zdvihových motorů.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eNež však vznikl samotný prototyp, bylo nutné netradiční pohonnou koncepci ověřit za letu. Za tímto účelem byl modifikován sériový letoun MiG-21S. Konstruktéři za pilotní kabinu vložili devadesáticentimetrovou trupovou sekci, do níž svisle zabudovali dvojici zdvihových agregátů. Tento létající zkušební stav, interně vedený jako „izdělije 23-31“ (známý též jako Je-7PD), se poprvé vznesl do vzduchu 16. června 1966.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eStavba plnohodnotného prototypu nového stíhače 23-01 (trupové číslo 23) byla zahájena v březnu 1966 a trvala necelých osm měsíců. Na rozdíl od upraveného MiGu-21 šlo tentokrát o svébytnou konstrukci s novým trupem. Použití půlkruhových bočních vstupů vzduchu umožnilo uvolnit celou příď pro instalaci výkonného radiolokátoru. Aerodynamické řešení nosných a ocasních ploch sice ideově vycházelo z MiGu-21 a zachovalo středoplošně usazené delta křídlo s úhlem šípu náběžné hrany 57°, jeho celková nosná plocha však byla zvětšena o 73,6 % na konečných 40 m².\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003ePohonnou soustavu tvořila kombinovaná sestava. Dopředný tah zajišťoval proudový motor Tumanskij R-27F-300 s tahem 5 200 kp na maximálním režimu a 7 800 kp s přídavným spalováním. Funkci zdvihové skupiny plnily dva motory Kolesov RD-36-35, každý o tahu 2 350 kp, usazené svisle v těžišti stroje bezprostředně za kokpitem. Přístup vzduchu k těmto jednotkám otevíraly žaluziové klapky na hřbetě, zatímco výtokové plyny usměrňovala soustava spodních lamel. Ty se během rozjezdu natáčely vzad, čímž vektorovaly tah a urychlovaly letoun. Pomocné motory běžely výhradně ve fázi vzletu a přistání. Ke zkrácení dráhy navíc přispíval systém ofukování mezní vrstvy na vztlakových klapkách, využívající stlačený vzduch odvedený z posledního stupně kompresoru hlavního motoru. Součinnost obou prvků zkrátila délku rozjezdu na 180–200 metrů.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003ePrototyp 23-01 zalétal 3. dubna 1967 zkušební pilot Pjotr Ostapenko. Veřejnosti se stroj představil již 9. července téhož roku během letecké přehlídky v Domodědovu, kde naživo demonstroval zkrácený vzlet a přistání. Přestože výkresová dokumentace počítala se zástavbou palubního kanonu a nesením řízených střel, zkušební exemplář létal neozbrojen a příďový kužel ukrýval pouze telemetrickou a záznamovou aparaturu.\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eZkušební program, probíhající do podzimu 1967, nakonec odhalil koncepční limity tohoto řešení. Zdvihové motory pohlcovaly cenný vnitřní objem trupu, kriticky omezovaly nesenou zásobu paliva i zbraňový náklad a v cestovním letu fungovaly jako mrtvá zátěž. Vývoj stroje 23-01 byl proto definitivně ukončen a veškeré kapacity OKB se přesměrovaly na perspektivnější typ s měnitelnou geometrií křídla Mikojan-Gurevič MiG-23-11.\u003c\/p\u003e\n\u003ch3\u003eTakticko-technické parametry Mikojan-Gurevič MiG-23PD\u003c\/h3\u003e\n\u003cul\u003e\n\u003cli\u003eDélka – 16,80 m\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003eRozpětí – 7,72 m\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003eNosná plocha – 40 m²\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003eMaximální vzletová hmotnost – 18 500 kg\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003ePohonná jednotka – 1 × proudový motor Tumanskij R-27F-300 o tahu 7 800 kp s přídavným spalováním, 2 × pomocné zdvihové motory Kolesov RD-36-35 o tahu po 2 350 kp\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003eMaximální rychlost – 1 600 km\/h\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003ePraktický dostup – 20 300 m\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003ePosádka – 1\u003c\/li\u003e\n\u003cli\u003eProjektovaná výzbroj – 1 × 23mm kanon GŠ-23, 2 × řízené střely vzduch-vzduch středního dosahu K-23 (1 × radiolokačně naváděná K-23R a 1 × s infračerveným naváděním K-23T)\u003c\/li\u003e\n\u003c\/ul\u003e","brand":"Art Model","offers":[{"title":"Default Title","offer_id":48093311893681,"sku":null,"price":18.0,"currency_code":"USD","in_stock":true}],"thumbnail_url":"\/\/cdn.shopify.com\/s\/files\/1\/0576\/3589\/7521\/files\/art-model-am-7208-box-art.webp?v=1793037918","url":"https:\/\/arcus-hobby.store\/cs\/products\/art-model-am-7206-mikoyan-gurevich-mig-23pd-soviet-experimental-stol-fighter","provider":"Arcus Hobby","version":"1.0","type":"link"}